Organické duševní poruchy
Organické duševní poruchy
Tato sekce zahrnuje řadu duševních poruch seskupených na
základě prokazatelně společné etiologie onemocnění, poranění nebo jiného
poškození mozku, které vede k mozkové dysfunkci. Většina těchto poruch začíná v
dospělém nebo pozdějším věku. Zatímco některé z nich jsou podle současných
znalostí ireverzibilní a progresivní, jiné jsou přechodné nebo zabírají na
běžně dostupné léčebné metody.
Termín „organické“ znamená, že takto klasifikovaný syndrom
může být přičítán mozkové nebo systémové nemoci, kterou lze diagnostikovat
samostatně. Termín „symptomatické“ se vztahuje na ty organické duševní poruchy,
u nichž mozkové postižení je sekundární k systémové nemoci bez mozkové
patologie.
Demence je syndrom, který vznikl následkem onemocnění
mozku, většinou chronického nebo progresivního rázu, u něhož dochází ke
zhoršení rozličných vyšších kortikálních funkcí, jako jsou paměť (přijímání,
uchovávání a vybavování nových informací), myšlení, orientace, chápání,
počítání, schopnost učení, řeč a úsudek. Postižený obtížněji vnímá více stimulů
současně, např. je pro něho obtížné zúčastnit se konverzace s více osobami a má
potíže s přesunem pozornosti z jednoho tématu na druhý. Vědomí není porušené.
Zhoršení kognitivních funkcí je obvykle doprovázeno nebo mu někdy předchází
zhoršení kontroly emocí, sociálního chování nebo motivace. Tento syndrom se
vyskytuje u Alzheimerovy choroby, u cerebrovaskulárního onemocnění a u jiných
stavů, které postihují primárně nebo sekundárně mozek.
Demence způsobuje určité snížení intelektu a obvykle i
poruchu v osobních aktivitách denního života, jako jsou mytí, oblékání, jídlo,
osobní hygiena, vyměšování a toaleta. Hodně záleží na sociálním a kulturním
prostředí, ve kterém pacient žije, jak se toto snížení projevuje. Mohou být
přítomny halucinace, bludy nebo deprese.
Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit depresi, která
může mít rysy počínající demence, zvláště zhoršení paměti, zpomalené myšlení a
nedostatek spontaneity; delirium; mírnou nebo středně těžkou mentální
retardaci; stavy spojené s podprůměrnými kognitivními funkcemi, které lze
přičíst těžce ochuzenému sociálnímu prostředí a omezenému vzdělání; iatrogenní
duševní poruchy následkem medikace.
F00 Demence u Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba je primární degenerativní onemocnění
mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a
neurochemickými rysy. Začíná obvykle plíživě a pomalu, nepřetržitě se však
rozvíjí během několika let. Toto období může být krátké (2–3 roky), ale někdy i
mnohem delší. Onemocnění může začít ve středním věku nebo dříve, častěji se
však objevuje až ve věku vyšším. U případů začínajících mezi 65–70 lety se
obvykle vyskytla podobná demence v rodině, průběh je rychlejší a výraznou
charakteristikou je
V mozku jsou charakteristické změny: významné snížení
počtu neuronů, zvláště v hipokampu, substantia innominata, locus coeruleus; v
temporoparietálním a frontálním kortexu; výskyt neurofibrilárních spletí,
tvořených párovitými spirálovými vlákny; argentofilní plaky, které se skládají
hlavně z amyloidu a ve svém vývoji vykazují jistou progresi (je však známo, že
existují i plaky bez amyloidu); granulovakuolární tělíska. Byly zjišteny i
neurochemické změny. Ty zahrnují významné snížení enzymu
cholinacetyltransferázy, samotného acetylcholinu a ostatních neurotransmiterů a
neuromodulátorů.
V současné době je demence u Alzheimerovy choroby
ireverzibilní.
F00.0 Demence u Alzheimerovy choroby s časným začátkem
Demence u Alzheimerovy choroby, začínající před věkem 65
let, mají relativně rychle se zhoršující průběh s výraznými četnými poruchami
vyšších kortikálních funkcí. Ve většině případů začínají v průběhu nemoci
poměrně brzy afázie, agrafie, alexie a apraxie.
F00.1 Demence u Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem
Demence u Alzheimerovy choroby, kde lze pozorovat klinické
příznaky po 85. roce a většinou kolem 80 let nebo později, s pomalou progresí a
obvykle se zhoršením paměti jako základním rysem.
F00.2 Demence u Alzheimerovy choroby, atypický nebo
smíšený typ
Zde se klasifikují demence, které neodpovídají popisu ani
kritériím uvedeným pod F00.0 nebo F00.1. Také sem patří smíšená demence
Alzheimerova typu s vaskulární demencí.
F01 Vaskulární demence
Vaskulární (arteriosklerotická) demence, která zahrnuje
multiinfarktovou demenci, se liší od demence Alzheimerova typu začátkem,
klinickými rysy a pozdějším průběhem onemocnění. Typické pro anamnézu jsou
ischemické ataky přechodného rázu s krátce narušeným vědomím, přechodnými
parézami nebo ztrátou vidění. Demence může také následovat po několika akutních
cerebrovaskulárních příhodách nebo po jednom větším záchvatu (méně často).
Potom je zřejmé jisté zhoršení paměti a myšlení. Začátek může být náhlý, po jedné
určité ischemické epizodě nebo se demence vyvine postupně. Demence vzniká po
infarktech mozku vlivem vaskulárního onemocnění, včetně hypertenzní
cerebrovaskulární arteriosklerózy. Infarkty jsou většinou malého rozsahu,
jejich projevy se však kumulují. Zhoršení kognitivních funkcí není obvykle
rovnoměrné, takže se mohou vyskytnout ztráta paměti, zhoršení intelektu a
ložiskové neurologické příznaky. Náhled a úsudek mohou být poměrně zachovány.
Pravděpodobnost diagnózy zvyšují náhlý začátek nebo postupná deteriorace, jakož
i přítomnost ložiskových neurologických obtíží a příznaků. V některých
případech může být diagnóza potvrzena jen počítačovou tomografií nebo sekčním
nálezem. Přidružené rysy jsou hypertenze, karotický šelest, emoční labilita s
přechodnou depresivní náladou, pláčem nebo záchvaty smíchu, přechodné epizody
zastřeného vědomí nebo delirium, často vyvolané dalšími mozkovými infarkty.
Osobnost bývá poměrně zachovaná, ale v některých případech může být zřejmá
změna osobnosti s apatií nebo dezinhibicí, nebo zvýrazněním dřívějších
povahových rysů, jako jsou egocentrizmus, paranoidní postoje nebo iritabilita.
F01.0 Vaskulární demence s akutním začátkem
Obvykle se rychle rozvíjí po několika záchvatech
vyvolaných buď trombózou, embolií nebo krvácením do mozku. Ve vzácných
případech může být příčinou této demence jediný větší mozkový infarkt.
F01.1 Multiinfarktová demence
Začíná postupně po několika malých ischemických epizodách,
které způsobují nahromadění lakun v mozkovém parenchymu.
F01.2 Subkortikální vaskulární demence
V anamnéze mohou být hypertenze a ohniska ischemického
poškození hluboko v bílé hmotě mozkových hemisfér, pro které svědčí klinický
nález a která mohou být potvrzena počítačovou tomografií. Mozkový kortex je
obvykle zachován, což kontrastuje s klinickým obrazem, který se může velmi
podobat demenci Alzheimerova typu.
F01.3 Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární
demence
Podezření na smíšené kortikální a subkortikální komponenty
u vaskulárních demencí můžeme vyvodit z klinických rysů a výsledků vyšetření.
F02 Demence u chorob klasifikovaných jinde
Případy demence, ke kterým dochází nebo se předpokládá, že
k nim dochází z jiných příčin, než jsou Alzheimerova choroba nebo
cerebrovaskulární onemocnění. Onemocnění může začít v kterémkoli věku, i když
zřídka ve stáří.
F02.0 Demence u Pickovy choroby
Přítomnost postupně se rozvíjející demence, začínající ve
středním věku (obvykle mezi
F02.1 Demence u Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby
Rychle progredující demence s rozsáhlými neurologickými
příznaky, které vznikají na základě neuropatologických změn (subakutní
spongiformní encefalopatie), o nichž se předpokládá, že je vyvolává přenosné
agens. Onemocnění obvykle začíná ve středním a pozdějším věku, typicky v páté
dekádě, ale může se vyskytnout i kdykoliv v dospělosti, je doprovázeno nebo
následováno četnými neurologickými příznaky. Obvykle se objevuje progresivní
spastická paralýza končetin, doprovázená extrapyramidovými příznaky s tremorem,
rigiditou a choreatickými pohyby. Jindy se mohou vyskytnout ataxie, zrakové
selhání, svalové fibrilace a atrofie centrálních motorických neuronů. Průběh je
subakutní. Nemoc končí smrtí za 1–2 roky.
F02.2 Demence u Huntingtonovy choroby
Demence je jedním z projevů celkové degenerace mozku.
Porucha se přenáší jediným autozomálním dominantním genem. Příznaky se typicky
objevují ve třetí a čtvrté věkové dekádě. Výskyt u obou pohlaví je pravděpodobně
stejný. V některých případech mohou být prvními příznaky deprese, úzkost nebo
čistá paranoidní porucha, doprovázená změnou osobnosti. Postup je pomalý a
končí smrtí obvykle do 10–15 let.
Pro tuto chorobu svědčí spojení choreatických poruch
hybnosti, demence a familiárního výskytu Huntingtonovy choroby, i když se
nepochybně vyskytují i případy sporadické. Časné příznaky jsou bezděčné
choreiformní pohyby obličeje, rukou, ramen nebo při chůzi. Obvykle předcházejí
demenci a pouze vzácně se objevují, až když je demence velmi pokročilá. Mohou
převládat i jiné motorické fenomény, a to když nemoc začne v neobvykle mladém
věku (např. striátová rigidita) nebo ve stáří (např. intenční třes).
Demence je charakterizovaná převládajícími poruchami
funkcí frontálního laloku s relativním zachováním paměti v raném stadiu.
F02.3 Demence u Parkinsonovy choroby
Demence se rozvíjí v průběhu již zjištěné Parkinsonovy
choroby, zvláště její těžké formy. Zatím nebyly dokázány žádné zvlášť významné
specifické rysy. Je prokázáno, že může být projevem některé z těchto chorob,
které se mohou vyskytnout spolu s Parkinsonovou chorobou.
F02.4 Demence u infekce HIV
Porucha charakterizovaná kognitivním deficitem, který
splňuje diagnostická kritéria pro demenci, přičemž není souběžně přítomna jiná
choroba, která by mohla nálezy vysvětlit. HIV demence se typicky projevuje
stížnostmi na zapomnětlivost, pomalostí, špatným soustředěním a potížemi při
řešení problémů a při čtení. Běžné jsou apatie, snížená spontaneita a sociální
stažení. U menšiny jedinců se může nemoc projevovat atypicky jako afektivní
porucha, psychóza nebo záchvaty. Tělesné vyšetření často odhalí tremor, poruchu
diadochokinézy, poruchu rovnováhy, ataxii, hypertonii, povšechnou
hyperreflexii, deliberaci a poškození frontálního laloku a poruchu očních
pohybů při sledování předmětů.
U dětí se také rozvíjí vývojová porucha, charakterizovaná
zpožděním ve vývoji, hypertonií, mikrocefalií a kalcifikací bazálních ganglií.
Na rozdíl od dospělých se neurologické potíže vyskytují nejčastěji bez
přidružených infekcí a neoplazmat.
HIV demence obvykle, ale ne vždy, rychle (několik týdnů až
měsíců) progreduje k těžké globální demenci, mutizmu a smrti.
F02.8 Demence u ostatních chorob klasifikovaných jinde
Demence se může vyskytnout jako projev nebo následek
různých mozkových nebo somatických poruch. Pro specifikaci etiologie by měl být
uveden též kód MKN-10 pro základní onemocnění.
Zahrnuje demenci u: intoxikace CO (T58), cerebrální
lipidózy (E75.–), epilepsie (G40.–), progresivní paralýzy (A52.1),
hepatolentikulární degenerace (E83.0), hyperkalcemie (E83.5), hypotyreoidizmu
(E00.–, E02), intoxikací (T36–T65), roztroušené sklerózy (G35), neurosyfilis
(A52.1), nedostatku niacinu (pellagra) (E52), polyarteritis nodosa (M30.0), systémového
lupus erythematodes (M32.–), trypanosomiasis (africké B56.–, americké B57.–),
nedostatku vitaminu B12 (E53.8).
F04 Organický amnestický syndrom jiný, než vyvolaný
alkoholem a jinými drogami
Syndrom výrazného narušení recentní a dlouhodobé paměti,
zatímco okamžité vybavování je zachováno. Významně je snížena schopnost naučit
se novou látku a z toho plynoucí anterográdní amnézie a dezorientace v čase. Je
také přítomna retrográdní amnézie různého stupně, její rozsah se však může v
průběhu doby zmenšovat, jestliže léze nebo patologický proces má tendenci se
zlepšovat. Význačným, avšak ne vždy přítomným rysem mohou být konfabulace.
Vnímání a ostatní kognitivní funkce, včetně intelektu, nejsou obvykle narušeny,
a tím se porucha paměti jeví obzvlášť nápadná. Prognóza závisí na průběhu
základní léze, která typicky postihuje hypotalamicko-diencefalický systém nebo
hipokampální krajinu. V zásadě je možné téméř úplné uzdravení. Zahrnuje
Korsakovův syndrom nebo psychózu nealkoholickou.
F05 Delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami
Etiologicky nespecifikovaný organický mozkový syndrom,
charakterizovaný současnými poruchami vědomí a pozornosti v kontinuu od
zastření do kómatu, snížená je schopnost řídit, zaměřovat, udržet nebo
přesouvat pozornost. Narušeno je vnímání, vyskytují se iluze a halucinace,
nejčastěji zrakové, zhoršení abstraktního myšlení a chápání s přechodnými bludy
nebo bez nich, typicky s určitým stupněm inkoherence, zhoršení okamžité
výbavnosti a krátkodobé paměti, dlouhodobá paměť zůstává poměrně nedotčena,
dezorientace časem, u těžších případů i místem a osobou. Narušeno je i
psychomotorické chování, emoce nebo cyklus spánek-bdění (nespavost, v těžších
případech i úplná ztráta spánku nebo spánková inverze, denní ospalost, noční
zhoršování příznaků, znepokojivé sny nebo noční můry, které po probuzení mohou
pokračovat jako halucinace). Může se vyskytnout v kterémkoli věku, ale
nejčastěji se objeví po 60. roce. Delirózní stav je přechodný a jeho intenzita
kolísá. Většina případů se uzdraví do 4 týdnů nebo dříve, avšak nejsou
neobvyklá ani deliria s kolísavou intenzitou, trvající až 6 měsíců, zvláště
když vzniknou při chronické jaterní lézi, rakovině nebo subakutní bakteriální
endokarditidě. Delirózní stav může nasedat na demenci nebo do demence
přejít.Začátek je obvykle rychlý, průběh během dne kolísá a celkově stav trvá
nejdéle 6 měsíců.
F05.0 Delirium bez přítomnosti demence
F05.1 Delirium nasedající na demenci
F06 Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění,
poškození nebo dysfunkce mozku, nebo následkem somatického onemocnění
Tato kategorie zahrnuje různé stavy, které kauzálně
souvisejí s dysfunkcí mozku v důsledku jeho primárního nebo systémového
onemocnění postihujícího mozek sekundárně, endokrinních poruch, jako Cushingův
syndrom, jiných somatických onemocnění a některých exogenních toxických látek
nebo hormonů.
Nemoci, o kterých je známo, že zvyšuji relativní riziko
vzniku syndromů uvedených v této rubrice, jsou epilepsie, limbická encefalitida,
Huntingtonova choroba, poranění hlavy, novotvary mozku, extrakraniální
novotvary s působením na CNS (zvláště karcinom pankreatu), vaskulární mozkové
onemocnění, léze nebo malformace, lupus erythematodes nebo jiné kolagenní
nemoci, endokrinní nemoci (zvláště hypotyreoóza a hypertyreóza, Cushingův
syndrom), metabolické poruchy (hypoglykemie, hypoxie), tropické infekční a
parazitární nemoci (trypanosomiasis), toxické účinky nepsychtropních léků
(propranolol, L-dopa, metyldopa, steroidy, antihypertenziva, antimalarika).
F06.0 Organická halucinóza
Porucha s trvajícími nebo navracejícími se halucinacemi,
obvykle zrakovými nebo sluchovými, které vznikají při jasném vědomí a které
subjekt může nebo nemusí jako takové rozpoznat. Může dojít k bludnému zpracování
halucinací, ale často je zachován náhled.
F06.1 Organická katatonní porucha
Porucha, při níž je snížená nebo zvýšená motorická
aktivita, spojená s katatonními příznaky. Krajní stupně psychomotorické poruchy
se mohou střídat. Předpokládá se, že encefalitida a otrava kysličníkem
uhelnatým se sdružují s tímto syndromem častěji než jiné organické příčiny.
F06.2 Organický syndrom s bludy (schizoformní)
Porucha, při níž v klinickém obraze převládají trvalé nebo
navracející se bludy. Bludy mohou být doprovázeny halucinacemi, ale nejsou
omezeny na jejich obsah. Mohou být přítomny rysy připomínající schizofrenii,
jako např. bizarní bludy, halucinace nebo porucha myšlení. Vědomí a paměť nesmí
být narušeny. Zahrnuje paranoidní a paranoidně halucinatorní organické stavy a
schizoformní psychózu u epilepsie.
F06.3 Organické afektivní poruchy
Poruchy charakterizované změnou nálady nebo afektivity,
obvykle doprovázené změnou v povšechné úrovní aktivity. Běžným příkladem je
postinfekční deprese (např. po chřipce).
F06.30 Organická manická porucha
F06.31 Organická bipolární porucha
F06.32 Organická depresivní porucha
F06.33 Organická smíšená afektivní porucha
F06.4 Organická úzkostná porucha
Porucha charakterizovaná podstatnými rysy generalizované
úzkostné poruchy, panickou poruchou nebo jejich kombinací. Vzniká však jako
následek organické poruchy, která může být příčinou mozkové dysfunkce (např.
temporální epilepsie, tyreotoxikózy nebo feochromocytomu).
F06.5 Organická dissociativní porucha
F06.6 Organická emoční labilita nebo astenická porucha
Porucha charakterizovaná zřetelnou a trvalou emoční
inkontinencí nebo labilitou, únavností nebo různými nepříjemnými tělesnými
pocity (např. závratí) a bolestmi, jejichž přítomnost je připisována organické
poruše. Soudí se, že se tato porucha vyskytuje častěji v souvislosti s
cerebrovaskulárním onemocněním nebo hypertenzí než s jinými příčinami.
F06.7 Mírná kognitivní porucha
Tato porucha může předcházet, doprovázet nebo následovat
širokou škálu infekcí a somatických poruch jak mozkových, tak systémových
(včetně HIV infekce). Přímý neurologický průkaz mozkového postižení nemusí být
nutně přítomen. Přesto může být zřejmá tíseň a narušení obvykle příjemných
aktivit.
Hlavními rysy jsou stížnosti na zhoršení výkonu myšlení a
paměti, zapomnělivost, potíže s učením a zhoršenou schopnost soustředit se na
úkol déle než krátkou dobu. Nové učení se zdá subjektivně obtížné, i když
objektivně je test výkonnosti v normě.
F06.8 Jiné specifikované organické duševní poruchy při
poškození a dysfunkci mozku a somatickém onemocnění
Příkladem je abnormální nálada vyskytující se během léčby
steroidy nebo antidepresivy.
F07 Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané
onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku
Změna osobnosti a chování může být reziduální nebo
průvodní porucha, která následuje nebo doprovází onemocnění, poškození nebo
dysfunkci mozku.
F07.0 Organicky podmíněná porucha osobnosti
Tato porucha je charakterizovaná významnou změnou obvyklého
vzorce chování u premorbidní osobnosti. Změna se týká především projevů emocí,
potřeb a impulzů. Kognitivní funkce mohou být narušeny většinou nebo výhradně v
oblasti plánování vlastní činnosti a anticipace jejich pravděpodobných osobních
nebo sociálních důsledků, jako je tomu např. u tzv. syndromu frontálního
laloku. Nyní je však známo, že se tento syndrom nevyskytuje pouze u lézí
frontálního laloku, ale také u lézí jiných vymezených oblastí mozku.
Trvale bývá snížená schopnost vytrvat u zaměřené činnosti,
zvláště časově náročnější, s pozdějším dosažením cíle, změněné emoční chování
charakterizované emoční labilitou, povrchní a bezdůvodnou veselostí (euforie,
nepřiměřené vtipkování) a náhlou změnou nálady do iritability a krátkých
výbuchů zloby a agrese; v některých případech může být význačnějším rysem
apatie, sklon k impulzivnímu jednání, aniž jsou brány v úvahu důsledky tohoto
chování nebo společenské konvence (antisociální jednání, jako jsou krádeže,
nevhodné sexuální návrhy, hltavé jedení nebo zanedbávání osobní hygieny),
narušené kognitivní funkce, projevující se podezíravostí nebo paranoidním
myšlením a nebo nadměrným zaujetím pro jediné, obvykle abstraktní téma (např.
náboženství, co je „správné“ a „nesprávné“), nápadná změna, pokud jde o rychlost
a tok řeči s rysy, jako jsou zabíhavost, rozvláčnost, ulpívání a
Zahrnuje syndrom frontálního laloku, syndrom limbické
epilepsie, syndrom po lobotomii, organickou pseudopsychopatickou osobnost, stav
po leukotomii a organickou pseudoretardovanou osobnost.
F07.1 Postencefalitický syndrom
Patří sem změna chování jako reziduální stav po proběhlé
encefalitidě, ať už virové nebo bakteriální. Příznaky jsou nespecifické a jsou
u různých osob různé. Liší se také podle infekčního činitele a podle věku
nemocného v době infekce. Syndrom je reverzibilní, čímž se hlavně liší od
organické poruchy osobnosti.
Onemocnění se může projevovat celkovou malátností, apatií a
iritabilitou, určitým zhoršením kognitivních funkcí (potíže s učením),
poruchami spánku a příjmu jídla, změnami v sexualitě a v sociálním úsudku.
Mohou se vyskytnout též různé reziduální neurologické dysfunkce, jako jsou
obrny, hluchota, afázie, konstrukční apraxie, akalkulie.
F07.2 Postkomoční syndrom
Syndrom vzniká po poranění hlavy (obvykle natolik vážném,
že dochází k bezvědomí) a projevuje se příznaky, jako jsou bolest hlavy, závrať
(která však nemá rysy skutečného vertiga), únava, iritabilita, poruchy
koncentrace a potíže s řešením duševních úkolů, zhoršení paměti, nespavost a
snížená tolerance ke stresu, emočnímu vzrušení nebo alkoholu. Tyto příznaky
mohou být doprovázeny pocity deprese nebo úzkosti, vyplývajícími z poruchy
sebehodnocení a z obavy, že poškození mozku je trvalé. Takové pocity zhoršují
původní příznaky a vzniká tak začarovaný kruh. Někteří nemocní se stávají
hypochondrickými, pouštějí se do pátrání po diagnóze a léčivých prostředcích a
mohou přijmout trvalou roli nemocného.
Komentáře
Přehled komentářů
https://billscheatworld.com/ROBLOXHackOnlineUltimate - ULTIMATE GENERATOR for ROBLOX GAME Club BUILDERS AVAILABLE! 2020 APRIL/MAY UPDATED!
KW:
ROBLOX Hack Game 2020 MAY UPDATED
Robux Generator Site 2020 APRIL UPDATED
Can you help me translate
(rardRon, 7. 12. 2019 23:57)i am from Italy hello. Can you help me translate? /rardor
ciao a tutti vengo dall Italia
(itamaync, 10. 11. 2019 7:02)Ciao a tutti vengo dall'italia / itawero
organicka afektivni porucha -F06,3
(olga, 19. 11. 2009 12:17)To je diagnoza, ktoru urcil lekar vo FN na Karlovom nam. Ma ju moja teta. Kedze mam dve male deti, chcela by som sa informovat, nakolko je tato choroba nebezpecna pre moje deti, celu moju rodinu.
Free Robux Hack Generator 2020 MAY UPDATED
(rardRon, 16. 4. 2020 12:14)