Gestalt terapie
Vznik a vývoj Gestalt terapie
Gestalt terapie je psychoterapeutický směr, který se konstituoval
ve 40.letech 20.století. Za jejího zakladatele a prvního "mistra" je
považován Fritz Perls, původně lékař a psychoanalytik; osud jej vedl z
Německa přes Jižní Afriku až do USA, kde získal zázemí pro svoji revizi
psychoanalýzy a tvorbu nového a originálního psychoterapeutického systému.
Zdroje pro tuto revizi / změnu byly rozmanité: Gestalt psychologie,
existenciální filozofie, fenomenologie, vznikající bioenergetika, holismus či
zen buddhismus. Perls měl také štěstí na spolupracovníky - významný podíl na
Gestalt terapii měla jeho žena, Laura Perls, a pak i spoluautoři první
monografie o Gestalt terapii, Ralph Hefferline a Paul Goodman.
Monografie, která poprvé vyšla v roce 1951 pod názvem "Gestalt Therapy:
Excitement and Growth in the Human Personality", zpřístupňuje základní
principy i techniky Gestalt terapie, a dodnes se považuje za její
"bibli". Fritz Perls se pak v souladu se svým pojetí terapie
soustředil na praxi, vedl workshopy, méně psal a raději (často provokativně)
ukazoval, co Gestalt terapie obnáší.Tak se stalo, že po jeho smrti v roce 1970
nezůstal žádný přímý nástupce a Gestalt terapii paralelně rozvíjeli různí jeho
studenti a kolegové. Mnozí z nich formulovali mnohé dílčí doplňky a korekce.
Syntéza tradiční Gestalt terapie a její 2.generace, již reprezentují například
Irving a Miriam Polsterovi, Gary Yontef, James Simkin či Joseph Zinker,
probíhá vlastně až dodnes. Současný vývoj charakterizuje jednak návrat ke
kořenům a jednak důraz na nový, odborný až vědecký image (který by nahradil
dosud tradovaný image, že Gestalt terapii praktikují terapeutičtí rebelové a
anarchisté). Zásluhu o tento vývoj mají mimo jiné členové tzv. clevelandské
školy - zejména Gordon Wheeler, autor monografie "Gestalt
Resconsidered" a také terapeuté z Evropy, kde si Gestalt terapie nacházela
svoji cestu od 70.let; mezi nimi jsou také trenéři Multi-Di-Mens a Norsk
Gestaltinstitutt, kteří umožnili a dodnes podporují výcvik v rámci I-GAT.
Gestalt terapie je ve své podstatě otevřený systém - jeho
prvním principem je totiž "teď a tady". Je to vlastně jediné
"dogma", které Gestalt terapie má. Její další principy, jakkoli jasné
a vyhraněné, se jinak podřizují realitě, v níž se terapeut a jeho klient právě
(čili znovu "teď a tady") nacházejí.
"Teď a tady".
Gestalt terapie se neslučuje s kauzálním přístupem
(nehledá příčiny) ani s přístupem finálním (nehledá účel). Minulost a
budoucnost si uvědomujeme - někdy dost koncentrovaně - v přítomném okamžiku.
Tím není řečeno, že se nemůžeme se dívat zpět či dopředu - často je to dokonce
nutné, ale i o tom se rozhodujeme zase jen z pozice "teď a tady".
Uvědomění
Co si neuvědomuji, není moje a nemohu s tím zacházet.
Naopak to, co si uvědomím, mi nabízí možnost být bohatší, celistvější,
zdravější… Každý má široký repertoár způsobů, jak se vyhnout uvědomění;
rozpoznat tyto způsoby - totiž uvědomit si je - bývá často první krok ke změně.
Zkušenost
Co si zažiji, mohu pochopit a integrovat. Osobní zkušenost
je předpoklad i prostředek osobní změny. Zvlášť důležitá je zkušenost
senzorická (ve smyslu úsloví "loose your mind and come back to your
senses"); nicméně pro zakotvení změny je důležitá i zkušenost kognitivní.
Kontakt
Každý člověk si vytváří a obnovuje vědomí, že já není Ty,
ačkoli koexistují. Být v kontaktu se sebou (s některou svojí částí, již si
právě uvědomuji) nebo s okolím (s lidmi, rodinou, kulturou, jež si právě
uvědomuji) znamená být v napětí mezi tím, co je staré, známé a rigidní a tím,
co je nové, neznámé a zdravé.
Fenomenologie
Svět je takový, jaký se nám jeví, neboť je to člověk /
subjekt, kdo jej vnímá a zároveň spoluvytváří. Proto je možné, či dokonce
užitečné, věřit svým smyslům, věřit tomu, co cítím a co si myslím, neboť to je
nejen můj dojem, ale i součást reality. Vyměňují-li si klienti a terapeuté své
"dojmy", své pocity a myšlenky, jsou v realitě a mají reálný vztah.
Pole
Jak klienti, tak terapeuté existují v určité, velmi
konkrétní síti vztahů. Pro terapii má největší význam jejich vzájemné pole,
jejich vzájemný vztah, v němž se dříve či později reprodukují zážitky, vzorce,
postoje z jejich života; jinak řečeno, toto pole se organizuje ve shodě s
potřebami klienta. Změna v poli terapeut - klient pak zpětně navozuje aspoň
možnost změny v poli klienta
Holismus
Jsme částmi celku a sami jsme celek, který má své části -
jsou jimi tělo, emoce a mysl. Soulad těchto částí je smyslem osobního růstu i
terapie.
Dialog
Terapeut a jeho klient jsou partneři. Jediný významný
rozdíl mezi nimi je v tom, jak si uvědomují vnitřní a vnější svět: terapeuté
jsou v tomto smyslu "pokročilejší", a proto i kompetentní k tomu, aby
poskytli doprovod druhému. Klienti si do terapie přicházejí pro podporu - a
opouštějí ji tehdy, když nalezli zdroje své sebe- podpory.
Zodpovědnost
Terapeut má funkci toho, kdo nabízí uvědomění, sebepoznání
a změnu a je na klientovi, zda tuto nabídku přijme či odmítne - je to jeho
osobní zodpovědnost, a tu z něho terapeut nesejme. Brát si zodpovědnost za
sebe, byť "jen" v terapii, je postoj, který Gestalt terapie preferuje.
Nejde o morální hledisko (co by kdo měl či neměl), nýbrž o schopnost reagovat
na výzvy, které přináší realita.
Kreativita
Kdo přijme princip "teď a tady" za svůj,
připouští, že život je vlastně neustálá improvizace. Terapeut se nemůže plně
spolehnout na osvědčené postupy a a jiná schémata, nýbrž jen na svoje
uvědomění, a to znovu a znovu nabízí klientovi. Tak spolu-vytváří prostor pro
uzdravení a změnu.
Růst
Zaměří-li se terapeut na patologii, posiluje ji. Proto Gestalt
terapie programově odmítá patologické paradigma a jako alternativu nabízí růst:
ať už osobní (uvědomuji si své kvality a zdroje, stává se ze mne dospělejší a
zdravější osobnost) či duchovní (uvědomuji si své vztahy, svůj potenciál a
svoje poslání).
Gestalt terapie není sbírka technik (které působí efektně
či efektivně), je to spíš způsob vnímání, uvažování, ne-li dokonce způsob
existence. Lze říci, že alfou a omegou je zde uvědomění- cíl i prostředek terapeutické
práce. Jako zážitková terapie Gestalt nezdůrazňuje standardní postupy, spíš
sází na osobní kompetenci a zaujetí, jakož i tvořivost terapeuta. Nicméně je
paradox (jeden z mnoha, jimiž Gestalt terapie oplývá), že právě Gestalt terapie
proslula svými technikami, mezi nejvíce známé patří
"horká židle" (klient prožívá intenzivně své
"teď a tady" - zpravidla ve skupině, tedy druhým lidem na očích, s
tím, že terapeut ho důsledně podporuje v uvědomění)
"prázdná židle" (terapeut umístí na židli naproti
klientovi něco či někoho z jeho života, konfrontuje ho a vede k nové
zkušenosti)
identifikace (terapeut
nabídne klientovi, aby se ztotožnil s určitou částí reálné situace nebo snu,
nechá ho za ni mluvit či jednat, než se objeví osobní obsah, který může klient
integrovat a dále zužitkovat)
Gestalt terapie je bohatá na experimenty a jiné kreativní
techniky (práce s tělem, hlasem, psaním, kreslením…). Experimentální je ovšem z
principu, pokaždé totiž nabízí novou zkušenost, nové poznání a zárodek osobní
změny. Je ale pouze na klientovi samotném, zda a jak tuto šanci využije.
Fritz Perls byl známý svými dialogy s klienty. Jejich
ukázky můžete najít například v knize "Gestalt terapie verbatim".
Dokázal v nich být hodně opravdový … a někdy hodně tvrdý. Někteří jeho klienti
na něj ještě pod dvaceti letech vzpomínají s láskou - nebo s nenávistí. Dnešní
gestalt přístup je jemnější, více zaměřený na podporu (místo
"confrontation" jde o "carefrontation") a na to, co se
odehrává v poli. Uvádíme ukázku z knihy Jennifer Mackewinové: Developing
Gestalt Counseling.
Kateřina, účastnice terapeutické skupiny, si dělala
legraci z Alana, dalšího člena skupiny. Alan se však cítil rozpačitý a
poraněný, ale ze začátku jí neodpověděl a stáhl se. Po chvíli se však odvážil
říci, že se mu to nelíbilo. Kateřina se omluvila a řekla, že si ho jen
dobírala. Terapeut se pak Alana zeptal, jak se cítí.
Alan: Cítím, jak mám stažený žaludek. Mé dospělé já ví, že
to byla jen hra, ale něco ve mně takovou hru nemá rádo. Cítím se nepříjemně.
T: Kde v těle to cítíš?
Alan: Tady… (hladí si rukou po břiše)
T: Hladíš se po břiše… Jak se cítí tvůj žaludek?
Alan: Sevřený… je úplně stažený a bolí mě.
T: Co by tvůj žaludek teď potřeboval?
Alan: Uklidnit a utěšit.
T: Jak to můžeš udělat?
Alan: Právě to dělám, hladím si jej. Je to tak lepší.
T: Co ještě potřebuješ?
Alan: Vaši pozornost. Potřebuji, abyste mi něco řekl. Myslím, že potřebuji
slyšet, že je to v pořádku, když jsem se ozval, že nesnáším škádlení.
T: Zkuste říct, co potřebujete slyšet.
Alan: Je to v pořádku, že ses ozval, že se ti nelíbí, když si z tebe někdo dělá
legraci. Je to v pořádku, i když to Kateřina myslela jen jako hru. Smíš cítit
to, co cítíš. (Zhluboka si vydechl a výraz jeho tváře se změnil.)
T: Vypadáš teď jinak. Co se stalo?
Alan: Ten kámen v žaludku se rozpustil. Už se necítím nepříjemně.
T: To, co jsi řekl a udělal, ti pomohlo, aby ses cítil jinak?
Alan: Ano - víte, tohle se mi stalo už mockrát před tím - lidé si ze mne dělali
legraci a já jsem jim na to nic neřekl, i když jsem se cítil nepříjemně.
Vždycky jsem si za to nadával, chtěl jsem se ovládat, a tak jsem předstíral, že
je mi to jedno. Dneska jsem si přiznal, jak je mi to nepříjemné, a pak jsem to
Kateřině i vám řekl. Jo, je to opravdu rozdíl… Teprve když jsem to udělal, tak
jsem si uvědomil, že ta zranitelná část ve mně potřebuje laskavější zacházení -
ode mne.
T: Jak to chceš ukončit?
Alan (obrací se ke Kateřině): Nelíbí se mi, když si ze mne děláš legaci.
Nedělej to, prosím.
Zdroj: www.gestalt.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Tornado, earchquakes?! No, it is XEvil.
(MashaMeelt, 12. 12. 2017 21:58)